Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá krajina, která svou mnohotvárností až divokostí některých částí okouzlí srdce každého, alespoň trochu romantického návštěvníka. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s neobvyklou bohatostí bylinného patra. Kromě krajinářských a estetických hodnot má toto území i značný přírodovědný význam a právě přírodovědci jej začali nazývat Českým krasem. V roce 1972 byla Výnosem MK ČSR č. 4947/72-II/2 na téměř celém území vyhlášena chráněná krajinná oblast. Na geologické stavbě Českého krasu se z prvohorních útvarů podílí především silur a devon, které jsou zastoupeny hlavně mořskými usazeninami břidlic, vápenců a vápnitých břidlic se světově významnými nálezy zkamenělin a stratigrafickými profily.
Základní údaje:
Vyhlášení:
1972
Rozloha:
130 km2
Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:
Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:
2 národní přírodní rezervace
4 národní přírodní památky
8 přírodních rezervací
6 přírodních památek
Jiné údaje:
Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český kras národní přírodní památky Požáry, Dalejský profil, U Nového mlýna, Barrandovské skály, Lochkovský profil, Cikánka I, Letňanské letiště a národní přírodní rezervace Větrušické rokle.
Resort životního prostředí
